Pozdravení z perníkového království a poděkování za Tvé stránky a za Tebe. utkaní ...hm z čeho vlastně, cítíš to taky viď?, cítíme to, dovolme si procítit z čeho jsme utkaní....přeji Tobě a tvým stránkám pohodu, lásku a to nejdůležitější Tady a Teď. objímám petra

Děkuji Petři i já za všechno co přišlo a přichází přes Tebe .. .=o) a přeji Ti i celému perníkovému království, aby jste díky správně vybranému koření přinášeli sobě i ostatním lásky plnou vůni, chuť i radost. Jiřík

Hm, utkání, utkání, ale z čeho my jsme vlastně utkáni?
Děkuji za krásné stránky, Jiří.

Dle mé křišťálové koule to je tak, že Vesmírný Taťka má v sobě a kolem sebe spoustu světelné příze, kterou nesmírně miluje. A protože je věčně hravý, napadlo Ho jednou utkat z ní na nebeském kolovrátku speciální kočovný divadelní spolek, přičemž Maminkou se těmto divadelníkům stala Země. Oba rodiče již dlouho své děti sledují a čekají, jak dlouho budou muset jejich děti-herci v dalším a dalším angažmá kočovat, než se vrátí od svého utkávání k utkání prvotnímu. K utkání, které bylo samozřejmě z Lásky.

Poznámka:
Podle křišťálové koule dávají Mamka s Taťkou vystupujícím k dispozici také nápovědu. Ta má ale velice tichý hlásek, takže ho spousta divadelních kumštýřů neslyší. Nehledě k tomu, že nápovědu hledají úplně jinde, než je ... =o)
Hm, tak uvidí(me).

To se v Tobe upredlo nadherne Jirko, ta odpoved mne vykouzlila usmev na lici.
Diky vesmirny synacku .)

Zdravím všechny a těším se na vaše příspěvky, podněty a dotazy.
Jiřík