Piju z pramene, vlídného, vidoucího, slovíčka ke slovům, kladená tak přirozeně jako dřívko k dřívku na plamínek. Děkuji.
Poezie
Případné šíření textů prosím jen v původní podobě a s uvedením odkazu na stránky www.utkani.webnode.cz
25.12.
HLEDÁNÍ
Ko(s)mická
Je
Hra
Na hledání
Něčeho
Co je vším
Ko(s)mická je hra
Na oddělenost
RACEK CHECHTAVÝ
Když
Ra
Jedno
Ráno
Poslední
Ranou
Světla
Spálilo
Racka
Na popel
Prázdna
Ra cek v Něm
A On v racku
S chechotem:
Nejsem racek
A celý prostor se zaplnil
Bílými křídly od popela
SVOBODNÝ DUCH
Až budeš
Číst
Poslouchat
Vnímat
Cokoliv
Nepřemýšlej prosím
Vše je báseň
Píseň Ducha
Jednoho
Co tvoří
V dechu každého
Proto nezadržuj Ho
V žádné formě
A vydechuj Ho
Pro další
Nepřemýšlej ani o básníkovi
Kdo. Čím. Je
Ty Jsi
Já Jsem
Stejným nádechem
A výdechem
Plně-prázdné Vznešenosti
Vědomě přicházející na návštěvu
Z vědomí
Do vědomí
KYVADLO
Kýve
Na mne
Od narození
Obě
Jeho polarity
Znám
Kýve ze středu
Kde
Je
Já Jsem
Jím
BEZ NÁZVŮ
Podobně ani v geometrii není nejdůležitější žádná forma - bod, přímka, čtverec, jehlan, kvádr…
Ale prostor, který je objímá, který jim umožňuje přicházet a odcházet, kterým jsou.
* * *
Nemluv.
Buď navždy Písní.
* * *
Rozum zavírá a dělí.
Srdce otvírá a spojuje
* * *
Kolik slov potřebuje člověk.
Aby zranil a vyléčil. Zničil a vzkřísil. Zkritizoval a pochválil. Zeptal se a odpověděl.
Aby zůstal v tichu Vědomí
25.12.2013¨
PERLA
Děkuj za jemné doteky
Které skrz tvé
Ruce, ústa a duši
Přicházejí
Jeho pohybem, hlasem a duchem
v pulzující Hře
Já Jsem
Děkuj
Za nalezení
Perly
DOMŮ
DoMu kráčím
a ten kdo
slyší
vidí
a roztahuje
v každém
ke každému
křídla skutečných andělů
usmívá se
v tichu
v nás
O KRÁLI
Bylo
Nebylo
Jednou
Jedno
Království
Ve věčném
Božím
Oka mžiku
Přítomnosti
Jeho
Je
Tam
Králem
Je každý
Kdo
JE
V Něm
Přítomen
PŘÍBĚH
Slova úst
myšlenky mysli
činy a kroky rukou a nohou
ať tvoří tady a teď
příběh Pravdy
Příběh
pro další a další
tichem uvědoměné
slova, myšlenky, činy, kroky
STŘEDEČNÍ
Je
Střed a
Já
V Něm
I v Ní
Když
Na To
"Nikdo" nemyslí
Když na Nic
"Nikdo" nemyslí
Pak
Ne / zbývá
Ne / chybí
Mu = "Nikomu"
Nic
A vesmír se směje
Od u chachacha
k u chuchuchu
Své hře na To
A tak To Je
O LÁSCE
Nikdy
Neprobudí se
Nepřijde
Neodejde
To
Co Je věčné
Všude a vždy
Přítomné
Jaké požehnání
Že nelze
Od sebe
Tebe
Odejít
Lásko
Když
Tebou
Já Jsem
24.11.2013
PEŘÍ
Neškubej silou a ani chtěním
peří myšlenek
ptáka,
jenž falešně zpívá,
o tom,
kdo jsi.
Tichý dech sám odfoukne
i pírko poslední
VDĚČNOST VĚČNOSTI
Jak vděčné je Věčné za roli sebe (v) sobě
Ach, jak miluje se v každé projekci
rozpletených přízí jednotlivostí
Ach, jak miluje uvědomění si svého milování
ve hře na probuzení se v Celistvého
Jaká milost poznat To
jaká milost být Tím
MOŽNÁ
Možná
už teď a tady
Jsi
na příjmu přijetí
VšeHo
Kloníš se nad sebou a
zvedáš hlavu k sobě
a předávajíc svému obrazu Život samotný
přebíráš sebe samotného
Říkáš Mu to
co slyšíš
jak sobě jen tak říkáš:
"Na - dech"
Pak možná
On
nádech spící
probudí
sám sebe
ze spánku
v sobě
a mrtvé "ty"
poprvé v Životě nadechne
se-be
Možná je to jinak
Nevím
Možná je to jen hra na psaní a na čtení
Možná je to jen sen o buzení
Možná zen probuzení
JEDNOU
Jednou
zeptá se sen
snícího
Kdo jsi?
A snící překvapen
Rozplyne se v nedokončeně dokončené odpovědi
Já Jsem …
NIC
Když
Z Ničeho
Nic
Objeví se
Jsi svobodný
SETKÁNÍ
Konečně se potkaly
Naše
Listy
Větve
Kmeny
I kořeny
V nebi na zemi
ODEVZDÁNÍ
Ode-v-z-dání
Ode-v-z-dán
ToMu
Tím
Čím
On
Ty
Já
Jsem
FILM
Je moc fajn
Scénář
Kostým
Střih
Režie
Producent
Vždy se hodně nasměji
Když se uvědomím
Jako
Scénář
Kostým
Střih
Režie
Producent
Na prázdném plátně
Kterým
Jsem
VOLBY
vole nevol
nevol
mezi ničím
buď králem
který také nikdy nevolí
nic
je sebou
jen
volové volí
sebe
skrze druhé
avšak
volba není
svoboda
svoboda
je odevzdání
všeho
i volby
nic
nebuď vůl
nevol
mezi ničím
buď
nevolícím
králem
všeho
nic
GEN
čaj je dopitý
hostina začíná
dvě javorové hůlky
prodírají se
trpělivě
lístky zkroucenými
pomíjivostí chutě i vůně
k přítomným zrnkům
pravdy
rýžované
z genu maichy
NA SKALNÍM ÚTESU
na skalním útesu
já a čajová miska
vyprázdněni
oba
zmizeli
KDYŽ
Když
Spící
Vědomí
U vědomí
Uvědomí
Se
Vesmírem
Ozve se
Smích
Z probuzení
Sebe
Sama
BEZ NÁZVŮ
Tu prázdná mysl spatří, že jak každý list zemi a každá vlna oceánu
ona moudrosti srdce patří.
*
Příběhem noci, jak jasná hvězda se zdáš.
*
Tam, kde se nikdo neptá … zda píseň šelestění listí
zpívá vítr nebo listí.
*
Tuhle ho v noci chytla mystika, tak mlčel.
*
Je někdy až neuvěřitelné, jak dlouho a jak hluboko dokáže čekat bolest na odpuštění.
*
Že některé věci života života nechápeš?
Některé věci živata nelze pochopit.
Lze jimi jen být.
KLÍČ
Klíč
zámku
království
srdce
ticha
Jsem
Jsem
Ticho
Srdce
Království
Zámek
Klič
25.7.2013
VDĚČNOST
Když slova zdají se
Zbytečná
Básní ka
Pohladí
Přítomnost
V něm
Sebe
Tehdy květy slov
Voní celý svět
Jedním
Dí(t)kem
V(d)ěčnosti
HRA
Jsi slunce
Zapadlé
Za horou
Jsi hora
Jež Ho skrývá
Jsi hrou i hráčem
Na zemi
I v nebesích
I mezi nimi
Jsi
OBJEVENÍ
jsem ticho
ve kterém
objevuji
se(be)
jako zvuk
jsem plátno
na kterém
objevuji
se(be)
jako obraz
jsem prostor
ve kterém
objevuji
se(be)
jako
vůně
chuť
dotek
jsem
ten
toho
kdo
se
kým
a koho
objevuje
jako
zvuk
jsem
ten
toho
kdo
se
kým
a koho
objevuje
jako
obraz
jsem
ten
toho
kdo
se
kým
a koho
uvědomuje
20.09.2012
ZÁŘIVKA
Tomu
Kdo se ptá
Kdo jsem
Já:
Já
Jsem
Září V Ka
PODĚKOVÁNÍ
Zrnko
Písku sypaného
V hodinách
Napříč prostorem a časem
Jednou nahoře
Jednou dole
Spolu s ostatními
Je
Kapka
Z mlhovin mračen
Přinášející nebe
Na zemi
Vnímající
Proud života
Je
Plamínek
Šlehající
Podle přání
Spálí
Nebo ohřeje
Čeká na propojení
Ohně
Mysli a srdce
Kterým
Je
Vzduch
Duch
Co zdá se
Vším
Dýchá
Společnou
Jednou
Láskou
Jsme
Děkuji
BEZ NÁZVU
Jdeš tiše
Za tebou stopa
Před tebou cesta
Ptáš se
Jsem
Stopa
Cesta
Chůze
Otázka
Ticho
PROSBA NÁSTROJE
Kéž
Jsem
Nástroj
Harmonie
Světla
Tvého
Svého
Nastroj mne
Do role
Své
Mé
Čím budu
Budu tím
Nástrojem
Tvým
05.05.2012
DECH
Dech mateřídoušky
Provoněl
Můj
Jsem
Úctou a vděčností
Douškem
Mateřím
V čaji
Jenž
Vaří se
I chladne
Plyne
Mé
Bytí
HRA D
Do zahrad
Hradu
Zenu
Pro rady
Se ženu
Zahrady
Moudrosti
Však
Za hra zeny
Jsou
Hrou
Mysli
Co si o tom myslet?
…
Nevím!
Za hradbami
Hrad mi
Zahrát dá
Za To
D!
Z(E)NOVA A Z(E)NOVA
Je pěkně
Sluníčko svítí
Svěží vítr pofukuje
Tak píšu o zenu
Na papír
Na lavičce
V parku
Je pěkně
Sluníčko svítí
Svěží vítr pofukuje
Tak přestávám psát
A papír odkládám
Na lavičku
V parku
Je pěkně
Sluníčko svítí
Svěží vítr pofukuje
A papír pryč
JE
Sluníčko
Vítr
Lavička
22.4.2012
MAJÁK
Maják
Tuží
Černou
Ve d/t mě
Má já
Tuší
Že
Nejsou
Že jsou
Mája
Má já k
Duši
Se vrací
Maják
Buší
V srdci mém
Je mně
Svě(t)lem
Pravým
KOV A DLENÍ
Dě kuji
Kovadlině
Kovu a hlíně
Ze mě
Že mohu
Kovat
A dlít
Tu
Klad divem
Světa
Svých rozhodnutí
Silou úderů
Ticha
Kterým
Vše
Začíná i končí
07.04.2012
PEVNÉ SPOJENÍ
Měl jsem
Sen
O hřebíku v bradě
Dlouhé
Přemýšlení
Kdo mi ho vysvětlí
Možná že
Anebo
Vzpomínání
Kdo zná mne
Nejlépe
Pak
Vzpomněl jsem si
Přece jen
Na sebe
A zeptal se
Ticha
Mysli
Srdce
Těla
Své duše
A ticho
Odpovědělo
Mou rukou
Začalo škrábat
Bradu
Dlouho
Až
Do úderu
Hřebíčku na hlavičku
V bradě
Moudrosti!
V symbolu
Spojení
Moudrostí
Pevně držící
Vše
V Jednotě
SEN
Šel
Cestou
Tak
Že
Vlevo mýtina
Vpravo les
Jehož tichem
Chůzí klidnou
Jak on
Šel
Já
Jsem
Vlevo
Na mýtině
Křoví
Pohnulo se
Náhle
Tygr
Mířící
Ke mně
A strach
Blíž a blíž
Byl i
Řekl jsem:
Zůstaneš-li
Jsem kořist
Tvá i jeho
V ten mžik oka
Mého
Tygra
Květ přijetí
Rozkvetl
V objetí všeho
Každého
Dotyku
Tygra
Vroucně hlazeného
Mými prsty
V kožichu vědomí
Že pokaždé
Mohu se rozhodnout
Sám
Nahradit strach
Láskou
ZÁMEK
Vypouštěj opatrně
Sudy ze sklepení
Otevři s respektem
Co uzamčeno bylo doposud
Akceptuj
Mříže své
Uvědomíš-li si
Pa-klíče neexistují
Pra-klíče pra-minulosti zapomenuté
Pak líčí Ti příběhy
Že klíče všechny
Klíčí v klíči
Jediném
Proto nehledej
V žádném
Viníka ani soudce
Vše odemkni
Klíčem odpuštění
Od zámku
Společného
Skutečného království
11.1.2012
TŘI MOŽNOSTI
Všechno je jinak
Než jak si myslíme
Že je
Nebo
Je to tak
Že si myslíme
Že je všechno tak
Jak si myslíme
Že je
Nebo
Je to Jedno
A To Je
Všechno
KYSELINA SÝROVÁ
Rozpusť všechna očekávání
A měj záměr, tvořivost a odevzdání
Tep ves-míru v sobě
Rozpusť všechna lpění
A měj moudrost svobody přítomnosti
Laskavou skartovačku času království pomíjivosti
Rozpusť všechna souzení a sebesouzení
A měj soucit, empatii, nadhled
Váhu s jednou miskou
Jsi alchymista svého života
Neptej se nikoho
Zda máš
Tvářit se kysele
Nebo hlasem svého nitra volat
Sýýýýýr
HRA NA SCHOVKU
Neboj se tmy
V sobě
Hledej ji
Nevadí, že jak mráz zebe
Je kus tebe
Hledej ji
I když myslíš, že už je pryč
Ráda se schová
Najdi ji znovu
A obejmi
Ve chvíli když se tvou láskou chová
Rozsvítí se
Ve světlo
Které ve stejném okamžiku
Oslepuje a tříští vše
Do nekonečna
Které ve stejném okamžiku
Slepuje tříšť všeho
Z nekonečna
LÉČIVÝ LEKTVAR
Šlapeš, dupeš kdekoliv
Po ní
Kopeš, ryješ jakkoliv
Do ní
Bereš, odnášíš cokoliv
Od ní
Tak proč náhle
Co se to s ní děje?
Děje do kterých patříš i Ty
Chce uzdravit
Nejen sebe
Vnímat
A rozdávat
Léčivý lektvar soucitu
I ty můžeš
Ať i ona
Doposud žíznivá
Terra pije
Tvůj lektvar
Terapie soucitu
25.12.2011
SRDCOVÁ NEUTRALITA
Vytahuji špunty ze svých uší
Programy minulosti, budoucnosti
Přítomnost vše hned ztiší
Chci slyšet všechno
Co tvoří a obklopuje mou duši
Strhávám pásku ze svých očí
Obrázky na skobách v cizích rámech
Co na šikmo se vždy stočí
Chci vidět všechno
Být kůň, postroj, vůz i kočí
Vyndávám roubík ze svých úst
Ucpávku strachu z vlastních slov
Pokličku věznící můj růst
Chci mluvit, zpívat, ochutnat všechno
Pochopit tmu a ukončit půst
Odhazuji roušku halící můj nos
Sklad škrabošek a masek
Vnitřní nesvoboda – zdánlivě vnější los
Chci svobodně dýchat, cítit všechno
V každé vteřině být svůj boss
Křížové trumfy věznící mé city
Železné hradby starých paradigmat
Jsou náhle domkem z karet, iluze a mýty
Chci vnímat, soucítit všechno
Být králem srdcové neutrality
UTKÁNÍ
Na počátku utkání
Pak dlouho jen utkání ...
Na jedné straně vítězství a zisky
Na straně druhé prohry a ztráty
Utkání dobra a zla, světla a tmy
Utkání nepřeberného množství polarit
Předlouhý koloběh rolí vítězů a poražených
Rozplétání klubka
Víry ve-smír(u)
Že Režisér nechal výběr rolí na nás
Osvobozující ztráta důvěry loutkovému divadlu
S nabídkou bezpočtu nitek různé příze
Rozplétání klubka
Sebe nalezení
Sebe probuzení
Ve světle stříbrné nitky života
Sjednocující vše
V Lásku
Vírou
Že z Ní
Jsme
Utkáni
11. prosince 2011
CINKY LINKY CINK
Cinky linky cink
Zvonění ve škole
Začátek konec
Vyučování
Že domácí úkol je písemka i vysvědčení
Cinky linky cink
Cinkání v tramvaji
Výstup nástup
Kontrola jízdenek
Revizorem každý sobě
Cinky linky cink
Věžní zvon v kostele
Křtiny pohřeb
Přijímání
Modlitby ať dojdou tam i zpět
Cinky linky cink
Vánoční reklama
Rolničky radosti
Křísí anděl smíchu
Od ucha k (:D)uchu
Cinky linky cink
Beránek ovečka
Na nebi na zemi
Snímání otisků svět(l)a
Pachatele svého pokoje nepokoje
Cinky linky cink
Linky jsou prázdné
Bez not i písmenek
Pohádka končí začíná
Tady a teď
NOVÁ OPTIKA
Když cítíš
Že není třeba psát
Že není třeba slov
Nech tužku na stole
A ústa v tichu
Možná
že prázdný papír
Řekne víc
A najde Ti i odpověď
Sroluj ho
A dívej se
Na sebe
Na všechny
Optikou prázdnou
V ní
Oko za oko
Tvé
Uvidí
KDO JE TO?
Zase mám ruce na očích
Zase se ptám:
Kdo je to?
Zase se usměji
A odpovídám:
No přece To
Já Jsem
POSLEDNÍ DUC
Jedno
Poslední
Duc
Duchovní
A rozsvítí se
Ti
Že
Síla je v jednoduchosti
V Jedno-Duchosti
Jedno Duch hostí
Tebou
Je
A Ty Jsi
Jím
Jedno
Hostem
Všeho
Jedno
Poslední
Duc
Duchovní
A rozsvítí se
Ti
Že
Vše
Je
JednoDuché
5. prosince 2011
LADĚNÍ
Ladím a hledám
spojení
nevím kdy a kde
jsem
Ho
ztratil
Asi
když poprvé řekl jsem
já
tenkrát
přestal jsem vědět
že
Já Jsem
DRAMATERAPIE
Tramta-dá
Bum tarata
Dramata-ta
K tobě
Přichází
A přináší
Zkoušení
Z učení
Strach
Netřeba
Cílem není mučení
Ale léčení
Tramta-dá
Bum tarata
Dramata-ta
Tobě
Dají
Terapii
Útěk je zbytečný
Co není pochopeno
Přijato
Odpuštěno
Vyléčeno
Přijde v nové zkoušce
Zas
Tramta-dá
Bum tarata
Dramata-ta
V tobě
Hrají
Si
S tebou
Než pochopíš
Jejich
Tramta –dá
Bum tarata
Dramaterapii
MODLITBA ZA NOVÝ ZRAK
Ať v každém korálku Přítomnosti rozpouštím polarity obě
na Zemi, ve Vesmíru, v Sobě
Ať přijetím a o(d)puštěním ega pásky
do nového svět(l)a procitne můj zrak,
kterým ať nevidím už smutek, radost ... slunce, mrak,
a uzřím "jen" Souznění, Spojení a Požehnání Lásky.
SETKÁNÍ
Dvě oči
Dvě slzy
Jedna z koutku radosti a smíchu
Druhá z bolesti a smutku
seTkají se
V nový Tvar
Který probouzí se
V neutralitě
Tvé
Hrudi
20. listopadu 2011
1 CENA
Je jedno
Jak nás kdo cení
Stejně jsem všichni
Sjednoceni
2 CENY
Je jedno
Zda ti dá druhý cenu vyšší nebo nižší
Sám se oceň
Tvou cenu vesmír vidí a slyší
KONEC SNU
Že vše je dobré, dokonalé
Jeví se tomu
Kdo už blízko je
Jeho domu
Kdo blažen
I když klopýtá
Nesražen
Bytost Jeho
Světlem nabyta
Už nesní
Je
A
Svítí
Světlem
Tvořivým
CO NENÍ
Nic
Není
Jen
Vše
Je
Jin
A
Jang
Jen není
Je
Jen
Nic
A
To
Je
Vším
A nebo
Je
To
Všechno
Jinak
(Jinjang)
6. listopadu 2011
DOBA
Doba
básní
světla
sjednocení
byla
je
a bude
Záleží
na zraku
sluchu
citu
vnímat
tu úžasnou poezii
Rýmy
oka mžiku
přijmout
stín i světlo
oslavit oba
a všechny
barvy duhy
spojit
Jsme v obou jejích koncích
počátku
nekonečna
všichni
zrození
v prázdnu
rozlitém sluncem
v poušti
doby
co básní
JAS
Křišťálový jas
nezrozený, ukrývaný ?
v každém z nás
v němž spojeno je vše
žár i mráz,
kéž probudí každého
nitra hlas
navěky
zas
BOD
To, co nyní ve mne
hřeje, svítí
přesahuje obzor
tvůj
i můj
je v moudrém světle ticha
v bodu
beze strachu, touhy, lpění
kde Jedno
ty
já
vše
Je
Kdo stane se tím bodem
v pokoře, lásce, soucitu
bude napořád
i naposledy
znít
v písni
Jednoho
zvuku
Óm
HARMONIE
Nehledat verše k útěku
nehledat verše k útoku
Nemít důvod smutnit
Nemít příčinu ani důsledek
A s velkou láskou a pokorou
Nečekat nic
Odevzdat slzy i zbraně
K bráně
Kam nepřijdeš
Odkud neodejdeš
K úterku se nevracím
Čtvrtek neplánuji
Najdeš mne
Ve Středu
Kde
JSME
Tónem i symfonií
Kapkou i oceánem
Harmonie
OTÁZKA
Komu
kdo
kdy
co
jak
proč
Ptáš se stále
Koho?
Ho?
Ptej se
SEBE
Tam
JE
Vše
ZIMNĚ LADĚNÁ
I vločka má očka
Kouká, kdo si všimne
Lásky
Radosti
Něhy
Její
I ostatních sester a bratří
Než splyne
V Jednotě
Bílé peřiny
V zázraku
Teď přítomné vteřiny
Tam
Kam patří
MODLITBA
Kéž dokážeme naslouchat
S otevřeným srdcem
Radostem i trápením
Svým
I druhých
Kéž ozvěna
Souznění
Našich Já
V srdcích
Hřeje
Všechny
A buší
Rytmus
Spojených břehů
Slova ať přinesou
Vždy
Požehnání
Ve verších
Co nebyly
Nebudou
Jsou
Rozpuštěním
Hledání i nalezení
Vzpomínek
Volnosti křídel racků
Plánů
Křiku probuzení
Ve sjednocení
S tichem
Tady
Teď
Navždy
NOTY
Jak vlaštovky
přiletí, sednou si, uletí
A tóny těch not
zůstanou v paměti
Otisků bot
vesmíru,
který vše sjednotí
Láskou
Noty Jednoty
Z nichž jedna jsi
Ty
HLOUBKA
Hloubka
Která
Straší
Mysl
Která
Neví
Že ona
Srdce skrývá
Tak blízko
Tak hluboko
V nás
Tluče
Prosí
Kdy
Už
Bude
Otevřeno
Tam
JE
Hloub Ka
Kde
Čas
Prostor
Bez konce
Bez potřeby čehokoliv
Bez jména a podmínek
Obejme
Láska
Zatím
Hloubka
Děsí
Pádem
Plným
Volnosti
A svobody
Hloubka
Jejíhož
Dna
Jednou
Dotkne se
Mystik
Každého
Z nás
Jen
Jednou
A tak hloubka
Dna
Volnosti
A svobody
Čeká
V nás
Na dotyk
DNA
Splynutí
Kde
JEDNA
JE DNA
VESMÍRNÝ SÝR
v práci fmol, frmol, frmol
divná tónina ... ani dur, ani mol...
toužím po lásce … objetí
jsem asi trochu v emočním zajetí
v posledních dnech
hm ...trdlo su...samý vzdech
málo nějak žiju tady a teď
vím...začít je třeba okamžitě - hned
ne o tom jen psát rýmy
nebát se svého žáru
nebát se své zimy
a naplnit se láskou
mírem
BÝT
a vytvarovat oči
uši
rty
i unavenou duši
laskavým
vesmírným
sýýýýýýýýrem ... =o)
JDI UŽ
Cestou svou
A neptej se nikoho
Kudy
To ví
Nejen Ten
Z Půdy
Víš to i Ty
Co je blábol, co skutečnost, co sen
Co pomíjí, co trvá, co je nic, co zen
Co pálí, hřeje a co studí
Svůj detektor, přijímač i vysílač
Od narození už máš
Je ve Tvé hrudi
HLEDÁNÍ
Hledám kroky
K Tobě
K Němu
Vedou ke mně
Hledám
U sebe
U Tebe
U Něj
Marně
A hle - dání
Všeho
Jednomu
Když nastane
Objeví se prostor
Kde
Ty
On
Já Jsem
Jedno
Místo
Odevzdání
Získání
Bytí
Láskou
Diskusní téma: Poezie
Datum: 22.04.2012
Titulek: Re: Houpána sítí, tichem moudrých, které sytí.
Až po dvou měsících jsem, Jani, našel Tvůj krásný veršík =o)
Děkuji za něj, stejně jako děkuji Prameni, který vytéká ze srdíčka každé Bytosti.
Je na nás, zda si Ho v sobě i ostatních uvědomujeme
a necháme Ho v naší společné Přitomnosti Být.
Datum: 22.11.2011
Titulek: Poezie
Tak jsem to nevydržela - čekat, až mi bude líp a už brouzdám "na hřišti". Moc se mi líbí. Ty víš, že miluju, jak si umíš hrát se slovy. Všechny básničky se mi líbí. Harmonii si asi půjčím na stránky. Vesmírný sýr a Jdi už jsou taky úžasný a myslím, že se líbí i "Tomu z Půdy" (geniální) :-))
Pokud jde o to váhání - jestli nešlo o tvé ego, když jsi se rozhodoval pro nové stránky - bráško, kdyby měli všichni takové čisté ego jako ty... bylo by nám hej. Myslím v pořádku - nebojující, jen tiché a přirozené já - sebe si uvědomující, ale od druhých se neoddělující a nad jiné se nevyvyšující.
Gratuluji a jdu brouzdat dál...
Datum: 23.11.2011
Titulek: Re: Poezie
Milá sestřičko, jsem moc rád, že se ti na zdejším trávníku líbí a že něco, co tu bylo utkáno se objeví i na Tvých stránkách Posvátné Srdce.
Co se týká egona ... raději se mu nebudeme věnovat ;o)
Příjemné brouzdání v trávě a brzké uzdravení Ti(vám) přeje bráška